Co dělat, když nedostanete silný elektrický šok?
Celý život lidstva je již více než sto let spjat s elektřinou. Není třeba vypisovat, jak tento vynález využíváme každou minutu, když se probouzíme, připravujeme snídani, jdeme do práce, čteme novinky na smartphonu.
Bez elektřiny by byla večer a v noci v ulicích tma, nekomunikovalo by se (no, snad kromě holubí pošty) a jedinou zábavou by byla divadla a trubadúři na náměstích. Spousta lidí ráda obdivuje epochy osvícenství a renesance, ale tito lidé by se pokusili žít v té době: v pološeru, se zakouřenými svíčkami, bez možnosti rychle ohřát vodu a dát si sprchu nebo uvařit večeři.
Elektřina má však při zpříjemňování lidského života i značnou nevýhodu. Každý ví, že úraz elektrickým proudem je pro lidské (nejen) tělo největším stresem a často i příčinou smrti.
Proč je elektrický šok tak nebezpečný?
Mnoho lidí podceňuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Hlava rodiny, která se o víkendu rozhodla opravit zásuvku, která vypadávala ze zdi, neodpojuje zástrčky se slovy: „nic se nestane, jen dotáhnu šroubky šroubovákem a já se ani nedotkne drátů.” Elektrikář v továrně, který nedodržuje bezpečnostní předpisy, pravidelně říká: “Ano, dělal jsem to stokrát, je to bezpečné.” Příkladů takové nebezpečné nezodpovědnosti je spousta a ne všechny končí úspěšně.
Každý, kdo v dětství „zkoušel jazyk“ devítivoltové baterie Krona, si pamatuje na tento poněkud nepříjemný pocit brnění. Napětí a proud, které „žijí“ v běžné domácí zásuvce, jsou mnohonásobně vyšší a mohou člověka vážně zranit.
Co je nebezpečné na úrazu elektrickým proudem? Podívejme se na hlavní příklady účinků elektřiny na tělo.
Za prvé je to těžká rána pro lidský nervový systém. Nervový systém se dělí na dvě části: centrální a periferní. Centrální nervový systém zahrnuje míchu a mozek a periferní nervový systém se skládá ze všech nervových vláken, která sahají z míchy do všech částí těla. Informace jsou přenášeny po nervových vláknech pomocí slabých elektrických impulsů – jsou to řídicí signály i informace.
Vystavení elektrickému proudu ve skutečnosti paralyzuje nervový systém a „utopí“ všechny signály z míchy a mozku do orgánů a zad. Systém, který ovládá všechny orgány a dostává od nich informace o jejich práci, je ve skutečnosti zablokován a může být dokonce částečně nebo zcela zničen. A pokud mícha nebo mozek nemůže dávat příkazy a přijímat odpovědi, pak tělo ve skutečnosti nefunguje. Například plíce nedostávají příkaz „dýchat“, nedochází k průtoku kyslíku, což znamená smrt během několika minut.
A pokud krátkodobé vystavení elektrickému proudu nemůže způsobit vážné poškození, pak dlouhodobé vystavení jednoduše nevratně zničí nervový systém.
Za druhé je to pro svaly silný stres. Patří sem svaly končetin, hladké svaly střev, srdeční svaly, žvýkací svaly, oční svaly a tak dále. Vystavení silnému elektrickému impulsu způsobuje obrovské napětí ve všech svalech, které jsou v zóně jeho vlivu: síla nárazu může být tak silná, že může dojít k poškození svalů.
Stojí za zmínku, že srdce je vybaveno vlastním nervovým systémem, který „dává příkazy“ srdečním svalům. Při vystavení elektrickému proudu také trpí: přenos elektrických signálů do svalů srdce je narušen, zkreslený nebo zablokován. V důsledku toho srdce začne pracovat přerušovaně a může se dokonce úplně zastavit.
Druhým neméně nebezpečným důsledkem působení elektrického proudu jsou popáleniny. Ze školy víme, že předmět, kterým prochází proud, se jeho vlivem zahřívá a čím větší elektrický odpor, tím vyšší stupeň ohřevu. Obyčejný kovový bojler, spirála v rychlovarné konvici nebo pračka hřejí právě proto, že jejich odpor je dost vysoký. Jednoduše řečeno, proud je nucen s velkým úsilím „protáhnout“ tloušťkou vodivého materiálu, což způsobuje zahřívání.
Naopak vodiče s nízkým odporem se prakticky nezahřívají – to si můžete ověřit dotykem jakéhokoli kabelu vedoucího ze zásuvky k napájení televizoru nebo notebooku: kabel bude mít normální pokojovou teplotu. Proud jimi prochází snadno, bez námahy.
Kůže i vnitřní orgány člověka mají vysoký elektrický odpor. Avšak v situaci, kdy proud nemá kam jít než tělem (např. se člověk dotkl dvou odkrytých živých kontaktů dvěma sousedními prsty na ruce), pak bude zahřívání této oblasti velmi vážné. Pokud se dotknete vodičů pod napětím oběma rukama, následky budou ještě tragičtější.
Jak se vyhnout úrazu elektrickým proudem?
Nyní, když víme, že elektrický proud způsobuje blokádu nervů, zástavu dechu, srdeční selhání a popáleniny, je rozumné se ptát: jak se vyhnout úrazu elektrickým proudem?
Popisovat bezpečnostní opatření pro pracovníky ve výrobě nemá žádný zvláštní smysl, a tak se omezíme na každodenní situace, se kterými se může během života setkat každý člověk.
Za prvé, nepoužívejte vadné elektrické spotřebiče s poškozeným vedením. Pokud jsou na zástrčce („zástrčce“) nebo na kabelu vedle ní viditelné poškození elektrické izolace, tmavé skvrny nebo provázky vodičů, je nebezpečné zapojovat takové zařízení do zásuvky. Popáleninu může způsobit nejen proud protékající dlaní, ale také spálení plastové izolace.
Za druhé, nepokoušejte se sami opravit vadné zástrčky, zásuvky a domácí spotřebiče, dokud není vypnuto napájení. Nejlepší je ale pozvat odborníka, který tomu rozumí lépe.
Za třetí, musíte si uvědomit, že nebezpečí vás může předběhnout na ulici. Například během „mrznoucího deště“ nebo po silném větru (nebo z nějakého jiného důvodu) se mohou elektrické dráty přetrhnout a spadnout na zem. To se může stát jak ve městě, tak i daleko od něj – například tam, kde prochází vedení vysokého napětí.
V žádném případě se nepřibližujte k drátům, které spadly na zem – nikdo totiž s jistotou neví, zda jsou bez napětí nebo ne. Navíc se v bezprostřední blízkosti takto spadlého drátu můžete pohybovat velmi malými krůčky, aniž byste zvedli nohy ze země.
Kde se toto pravidlo vzalo? Faktem je, že proud z drátu, který spadl na zem, se jednoduše řečeno „šíří“ po zemi a postupně slábne. Takzvané krokové napětí však může procházet lidským tělem – i když má na sobě boty, a čím větší je šířka kroku, tím je vyšší. Krokovému stresu se můžete zcela vyhnout pouze nošením specializovaných návleků na boty se silnou gumovou podrážkou, ale v takové obuvi samozřejmě po ulicích většinou nikdo nechodí.
Co dělat, když dostanete elektrický šok?
Nejprve musíte zhodnotit svůj stav: můžete se hýbat, volně dýchat, máte nějaké znatelné přerušení srdečního tepu. Pokud není dodrženo nic z výše uvedeného, pak máte štěstí – příznaky s největší pravděpodobností po nějaké době vymizí. I když by nebylo na škodu nechat se vyšetřit neurologem a kardiologem.
Pokud jste při vědomí, je nejlepší opustit nebezpečnou zónu husím krokem, abyste se vyhnuli stresu z chůze. Pokud je možné bezpečně vypnout proud, je lepší to použít, aby nedošlo k poškození ostatních – ale pouze v případě, že je to bezpečné.
Jak pomoci člověku s úrazem elektrickým proudem?
Může se stát, že budete svědky takové události. Postup by v tomto případě měl být přibližně následující.
Pokud je postižený stále pod vlivem proudu, je nutné co nejdříve – pokud možno – vypnout zdroj napětí. Buďte si však jisti, že tímto způsobem neublížíte ostatním ani sobě.
Dále se musíte ujistit, že osoba je naživu. Existuje několik způsobů, jak to určit. Jednak si můžete posvítit baterkou do očí (už ji má každý smartphone) – zorničky by měly na světlo reagovat. Za druhé, můžete položit dva prsty na cervikální tepnu a pokusit se určit pulzaci krve.
Pokud je člověk naživu a jeho srdce bije, musíte ho přikrýt něčím teplým (můžete dočasně obětovat oblečení) a zavolat sanitku. Pokud není tlukot srdce a dýchání, musíte okamžitě přistoupit k resuscitačním opatřením.
Jde o celkem jednoduchý soubor opatření, se kterým se učí nejen záchranáři a lékaři, ale dokonce i děti na mnoha školách. Jeho účelem je obnovit činnost srdce, a dokud se tak nestane, „dodávat“ čerstvý vzduch do plic oběti, aby nedocházelo k hladovění kyslíkem.
Nejprve musíte položit oběť na rovný, tvrdý povrch. Poté je potřeba odhalit hrudník, abyste našli tzv. kompresní bod. Nachází se dva až čtyři centimetry nad místem, kde se stýkají žebra. Musíte položit základnu jedné dlaně na kompresní bod (pod ním je srdce, které je třeba „pumpovat“) a poté druhou. Musíte být na straně oběti tak, aby váš palec „směřoval“ buď na bradu, nebo na břicho.
Poté musíte provést asi 30 silných, ale plynulých tlaků na hrudník s frekvencí asi 100 za minutu (to znamená, že by to mělo trvat asi 20 sekund). Hrudník by se měl ohnout až 3-4 centimetry od původní polohy. Po stimulaci srdce je nutné zkontrolovat přítomnost dýchání, a pokud chybí, dvakrát se zhluboka nadechnout a poté vydechnout do úst postiženého, aby měl do plic alespoň minimální množství kyslíku, dokud se srdce nerozběhne. Tato „umělá ventilace“ musí pokračovat poté, co srdce začne bít.
Když mají resuscitační opatření účinek, musíte zůstat s osobou do příjezdu sanitky. Neměli byste mu dávat žádné léky na uklidnění, nabízejte mu kávu nebo čaj – maximálně vodu.
Postarej se o sebe a své blízké!
Dejte hodnocení