Kolik typů úhloměrů existuje?
![]()
Úhloměr (z latinského trānsportāre – „nést“, přes francouzsky transporteur [1]) – nástroj pro konstrukci a měření úhlů. Úhloměr se skládá z pravítka (přímá stupnice) a půlkruhu (goniometrická stupnice), rozdělených na stupně od 0 do 180°. U některých modelů – od 0 do 360 °.
Úhloměry jsou vyrobeny z oceli, plastu, dřeva a dalších materiálů. Přesnost úhloměru je přímo úměrná jeho velikosti (čím větší úhloměr, tím nižší náklady na jeden dílek a tím vyšší přesnost).
Historie úhloměru [upravit | upravit kód]
Předpokládá se, že měření úhlů se objevilo již ve starověkém Babylonu, o čemž svědčí nálezy kruhů, které k tomuto účelu údajně sloužily. Předpokládá se, že tyto kruhy byly součástí primitivních astrolábů. Dochoval se také starověký astrologický kalendář krále Sargona a tabulka zatmění Měsíce z roku 747 před Kristem. E. Babylonský původ. To vše muselo zahrnovat určitý počet úhlových měření [2]. Je také známo, že Babyloňané nějak rozdělili kruh na 360 částí a také rozdělili den na 360 částí [3]. Kromě toho existují také chrámové záznamy města Uruk z konce 4 tisíc před naším letopočtem. E. uveďte rozdělení roku na 12 měsíců po 30 dnech, tj. 360 dní, existuje náznak takového rozdělení v pozdějším mýtu „Enuma Elish“ [4].
Úhloměr jako nástroj úhloměru však podle výroku profesora D.I. Kargina v jeho článku „Esej o historii vývoje kreslících nástrojů“ vynalezl starověký řecký architekt Theodore ze Samosu v 7. př.n.l E. [5]: 303
Typy úhloměrů [ editovat | upravit kód]
- Půlkruhové (180 stupňů) jsou nejjednodušší a nejstarší úhloměry.
- Kruhový (360 stupňů).
- Geodesics, které se dodávají ve dvou typech: TG-A – pro konstrukci a měření úhlů na plánech a mapách; TG-B – pro kreslení bodů na výkresovém základě ve známých úhlech a vzdálenostech. Hodnota dílku goniometrické stupnice je 0,5°, přímočará stupnice je 1 milimetr.
- Vylepšené typy úhloměrů, které jsou nezbytné pro přesnější konstrukce a měření. Existují například speciální úhloměry s průhledným pravítkem s goniometrickým noniusem, který se otáčí kolem středu.
Viz také [upravit | upravit kód]
Poznámky [upravit | upravit kód]
- ↑L. P. Kryšín. Výkladový slovník cizích slov / Ústav ruského jazyka pojmenovaný po V. V. Vinogradovovi RAS. – M.: Nakladatelství Eksmo, 2006. – S. 788. – (Knihovna slovníků). — ISBN 5699165754.
- ↑Smith DEDějiny matematiky. – New York: Dover Publications, 1958. – Sv. II. – str. 601.
- ↑Hugh Thurston.Raná astronomie. – New York: Springer-Verlag, 1994. – S. 71. – ISBN 038794107X.
- ↑Ralph M. Rosen.Čas a dočasnost ve starověkém světě. – Muzeum archeologie a antropologie University of Pennsylvania, 2004. – S. 55.
- ↑Kargin D.I. Esej o historii vývoje kreslících nástrojů // Sborník Přírodovědného ústavu. – M., 1959. – T. 25. – s. 270-310.
Literatura [upravit | upravit kód]
- [bse.sci-lib.com/article111804.html Úhloměr] // Velká sovětská encyklopedie / kap. vyd. A. M. Prochorov. — 3. vyd. – M.: Sovětská encyklopedie, 1977. – T. 26: Tardigrades – Uljanovo. – S. 157. – 631 000 výtisků.
- Úhloměry // Zbožní slovník / I. A. Pugačev (šéfredaktor). – M.: Státní nakladatelství živnostenské literatury, 1960. – T. VIII. – Stb. 963-965.
- GOST 13494-81. Geodetické úhloměry. Specifikace (s dodatky č. 1-4).
- Bryazgunova E. A., Arifulina G. Sh.Lekce na téma „Úhel. Měření úhlů” // “Otevřená lekce” – Festival pedagogických nápadů. – M., 2006.
někteří externí odkazy v tomto článku vést na stránky zařazené do seznamu spamu.
Tyto stránky mohou porušovat autorská práva, být považovány za neautoritativní zdroje nebo mohou být společností Ruviki jinak zakázány. Redaktoři by měli takové odkazy nahradit odkazy na vyhovující webové stránky nebo bibliografickými odkazy na tištěné zdroje nebo je odstranit (možná spolu s obsahem, který podporují).
Seznam problematických odkazů
- bse.sci-lib.com/article111804.html